Vlastní příběhy

V hlubokém lese žil vlk s rudou srstí, čekající na spřízněnou duši. Jednoho dne potkal dívku, která ho následovala do doupěte. Tam ji nečekaně požádal o jednu z jejích slz a vložil si ji do svého medailonku. Ten jí předal a řekl ,, při prvním úplňku si medailonek vezmi do rukou a dej na něj pramínek tvých vlasů ". Dívka tak učinila. A když kouzlo úplňku pominulo nebyl v lese jen vlk samotář ale i s vlčicí.

V jedné malé chaloupce žije babička, která každý večer zapaluje plamen lampičky, aby osvětlovala cestičku k jejímu příbytku. Často do lesa zavítá poutník, který jí při návštěvě daruje jeden zlatý lístek, a tento dar babičce přidá do vínku jeden rok života. Dodnes je tou nejstarší bytostí, co žije v lese, a stále zapaluje plamen, aby nikdy její život neuhasl.

Jednoho dne se laňka rozhodla, že se stane tou nejkrásnější ze všech. Při měsíčním svitu našla osamocené místečko, kde se měsíc dotýkal skal, a vylezla na jednu z nich. Během chvilky se laňce v kožíšku začaly objevovat malé perličky, které vytvořily nádherný třpyt. Laňka byla tedy tou nejkrásnější. Jen si nevšimla, že krása, kterou vzala z měsíce, zhasla všechny okolní hvězdy, protože ona byla jejich životní silou.

V srdci každého lesa stojí Strom Života. On je strážcem času a vládne střídání ročních období. Když přichází zima, jeho listí se rozzáří ohnivými barvami, jako by chtělo naposledy zazářit. Tímto světlem k sobě volá duše všech ostatních stromů v lese,  aby jim daroval kousek svého srdce pro přečkání zimy, než se opět probudí jaro.

V srdci prastarého lesa, jako symbol života, stál strom s korunou rudé barvy. Jeho kořeny, rozprostřené pod zemí, byly zdrojem vitality pro celý lesní ekosystém. Každý pokácený strom v okolí však oslaboval i tento magický strom, jehož červeň postupně vyhasínala. Naštěstí lidé procitli ze své zaslepenosti a dali stromu šanci se znovu nadechnout.